Systematicky se voda nazývá „oxidan“ (od názvosloví IUPAC 93[3]), vycházející z toho, že se jedná o anorganický[4] jednojaderný hydrid[5] (proto končí na příponu „-an“[6]). IUPAC uvádí ve svých názvoslovných doporučeních i anglický systematický název „dihydrogen oxide“[1], obdobný český název „oxid vodný“ se v odborné literatuře nepoužívá. I v odborném jazyce se však používalo a používá triviální označení „voda“. Fyzikální vlastnosti Podrobnější informace naleznete v článku Fyzikální a chemické vlastnosti vody. Geometrie molekuly vody Vodíkové vazby (1) mezi molekulami vody Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její molekuly. Atomy v ní vázané nejsou uspořádány lineárně (v jedné přímce), ale chemické vazby mezi atomy svírají úhel přibližně 105 °. Polaritě vazeb (různé afinitě atomů vodíku a kyslíku) a zmíněné nelinearitě molekuly vděčí molekula vody za svoji polaritu. Vlastnosti molekul způsobují dobrou rozpustnost polárních a iontových látek ve vodě, jsou důvodem vysoké elektrické permitivity vody a díky jejich schopnosti zapojovat se do vodíkových vazeb (zvané též vodíkové můstky) jsou důvodem i významné hustotní anomálie vody. Izotopické složení Přirozená voda na Zemi obsahuje nejen izotop lehkého vodíku 1H a kyslíku 16O, ale také těžší stabilní izotopy těchto prvků. Standardní oceánská voda, používaná např. pro bývalou definici kelvinu jako hlavní jednotky SI, obsahuje na 1 mol vodíku 1H 0,15576 mmol deuteria 2H a na 1 mol kyslíku 16O 0,3799 mmol kyslíku 17O a 2,0052 mmol kyslíku 18O.[7] Přirozená voda mimo oceány může mít zastoupení těžkých izotopů nižší, ale ne tak, aby to způsobilo rozdílnost fyzikálních vlastností. Uměle lze vytvořit izotopicky jednotné formy vody, z nichž některé mají své zvláštní jméno. Podle počtu neutronů v atomu vodíku rozlišujeme izotopology lehkou vodu (oba vodíky jsou protia, chemický vzorec je 1H2O), polotěžkou vodu (jeden vodík je protium a jeden deuterium, vzorec se dá zapsat jako HDO), těžkou vodu (oba vodíky jsou deuteria, vzorec je 2H2O, ale dá se také zapsat jako D2O; voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké koncentraci, těžká voda sloužila ke konstrukci prvních atomových reaktorů) a tritiovou vodu (zvána též supertěžká voda, kdy jeden nebo oba vodíky jsou radioaktivně nestabilním tritiem (3H, též T). Vodu lze také obohatit o těžší izotopy kyslíku 17O a 18O. Jednotlivé izotopicky jednotné formy se vzájemně znatelně liší svými fyzikálními a dokonce i některými chemickými vlastnostmi (protože odlišná hmotnost jádra má částečný vliv i na vazebnou energii elektronů v atomovém obalu). Těžká voda má např. vyšší hustotu, body tání a varu a pH než voda lehká. Hustota vody s kyslíkem 18O je podobná hustotě těžké vody, voda s kyslíkem 17O je hustotou podobná vodě polotěžké. Následující fyzikální vlastnosti se proto týkají pouze přirozeného izotopické složení (pokud není uvedeno jinak) a nelze je vztahovat na izotopicky čisté formy vody, zejména ne na ty s těžkými izotopy vodíku či kyslíku. Kapka vody Hustota Největší hustotu nemá led, ale tekutá voda při 3,95 °C, dalším snižováním teploty se objem jednotkové hmotnosti vody zase zvětšuje. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul vodíkovými vazbami a úhlem mezi atomy vodíku – díky tomu může mít molekula v ledu pouze 4 nejbližší sousedy a v krystalové struktuře vznikají prázdné prostory. Tato zvláštnost má např. tyto důsledky: Led se tvoří na povrchu vodních ploch a tím nezmrzlou vodu izoluje, voda tolik nepromrzá do hloubky, přičemž voda o teplotě 3,95 °C se hromadí na dně vodních ploch. Tato skutečnost je velmi důležitá pro přežití vodních organismů. Tento proces urychluje zvětrávání – voda zvětšující svůj objem „trhá“ horniny a další látky. Zvětšování objemu má význam pro rostliny a zemědělství – při mrznutí dochází ke kypření ornice.
Komu v aukci pomůžeme
Voda živá
Když končí se den a usne má zem, pak na malou chvíli Vrací se zpět můj niterní svět, co osud tvůj sdílí Do všech světových stran, do všech koutů co znám… volámKdyž přichází noc, tak cítím jak moc, tvé světlo mi schází Promítne krátce svůj stín někde v dálce, tvá duše se ztrácí Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc...Ve mně navždy zůstává Tvoje voda živá Uvnitř odpočívá Čistá a důvěřivá
Profil organizaceHistorie příhozů
(8)Vítěz aukce
Systematicky se voda nazývá „oxidan“ (od názvosloví IUPAC 93[3]), vycházející z toho, že se jedná o anorganický[4] jednojaderný hydrid[5] (proto končí na příponu „-an“[6]). IUPAC uvádí ve svých názvoslovných doporučeních i anglický systematický název „dihydrogen oxide“[1], obdobný český název „oxid vodný“ se v odborné literatuře nepoužívá. I v odborném jazyce se však používalo a používá triviální označení „voda“. Fyzikální vlastnosti Podrobnější informace naleznete v článku Fyzikální a chemické vlastnosti vody. Geometrie molekuly vody Vodíkové vazby (1) mezi molekulami vody Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její molekuly. Atomy v ní vázané nejsou uspořádány lineárně (v jedné přímce), ale chemické vazby mezi atomy svírají úhel přibližně 105 °. Polaritě vazeb (různé afinitě atomů vodíku a kyslíku) a zmíněné nelinearitě molekuly vděčí molekula vody za svoji polaritu. Vlastnosti molekul způsobují dobrou rozpustnost polárních a iontových látek ve vodě, jsou důvodem vysoké elektrické permitivity vody a díky jejich schopnosti zapojovat se do vodíkových vazeb (zvané též vodíkové můstky) jsou důvodem i významné hustotní anomálie vody. Izotopické složení Přirozená voda na Zemi obsahuje nejen izotop lehkého vodíku 1H a kyslíku 16O, ale také těžší stabilní izotopy těchto prvků. Standardní oceánská voda, používaná např. pro bývalou definici kelvinu jako hlavní jednotky SI, obsahuje na 1 mol vodíku 1H 0,15576 mmol deuteria 2H a na 1 mol kyslíku 16O 0,3799 mmol kyslíku 17O a 2,0052 mmol kyslíku 18O.[7] Přirozená voda mimo oceány může mít zastoupení těžkých izotopů nižší, ale ne tak, aby to způsobilo rozdílnost fyzikálních vlastností. Uměle lze vytvořit izotopicky jednotné formy vody, z nichž některé mají své zvláštní jméno. Podle počtu neutronů v atomu vodíku rozlišujeme izotopology lehkou vodu (oba vodíky jsou protia, chemický vzorec je 1H2O), polotěžkou vodu (jeden vodík je protium a jeden deuterium, vzorec se dá zapsat jako HDO), těžkou vodu (oba vodíky jsou deuteria, vzorec je 2H2O, ale dá se také zapsat jako D2O; voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké koncentraci, těžká voda sloužila ke konstrukci prvních atomových reaktorů) a tritiovou vodu (zvána též supertěžká voda, kdy jeden nebo oba vodíky jsou radioaktivně nestabilním tritiem (3H, též T). Vodu lze také obohatit o těžší izotopy kyslíku 17O a 18O. Jednotlivé izotopicky jednotné formy se vzájemně znatelně liší svými fyzikálními a dokonce i některými chemickými vlastnostmi (protože odlišná hmotnost jádra má částečný vliv i na vazebnou energii elektronů v atomovém obalu). Těžká voda má např. vyšší hustotu, body tání a varu a pH než voda lehká. Hustota vody s kyslíkem 18O je podobná hustotě těžké vody, voda s kyslíkem 17O je hustotou podobná vodě polotěžké. Následující fyzikální vlastnosti se proto týkají pouze přirozeného izotopické složení (pokud není uvedeno jinak) a nelze je vztahovat na izotopicky čisté formy vody, zejména ne na ty s těžkými izotopy vodíku či kyslíku. Kapka vody Hustota Největší hustotu nemá led, ale tekutá voda při 3,95 °C, dalším snižováním teploty se objem jednotkové hmotnosti vody zase zvětšuje. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul vodíkovými vazbami a úhlem mezi atomy vodíku – díky tomu může mít molekula v ledu pouze 4 nejbližší sousedy a v krystalové struktuře vznikají prázdné prostory. Tato zvláštnost má např. tyto důsledky: Led se tvoří na povrchu vodních ploch a tím nezmrzlou vodu izoluje, voda tolik nepromrzá do hloubky, přičemž voda o teplotě 3,95 °C se hromadí na dně vodních ploch. Tato skutečnost je velmi důležitá pro přežití vodních organismů. Tento proces urychluje zvětrávání – voda zvětšující svůj objem „trhá“ horniny a další látky. Zvětšování objemu má význam pro rostliny a zemědělství – při mrznutí dochází ke kypření ornice.
Komu v aukci pomůžeme
Voda živá
Když končí se den a usne má zem, pak na malou chvíli Vrací se zpět můj niterní svět, co osud tvůj sdílí Do všech světových stran, do všech koutů co znám… volámKdyž přichází noc, tak cítím jak moc, tvé světlo mi schází Promítne krátce svůj stín někde v dálce, tvá duše se ztrácí Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc...Ve mně navždy zůstává Tvoje voda živá Uvnitř odpočívá Čistá a důvěřivá
Profil organizaceMohlo by vás také zajímat
Nebyly nalezeny žádné aukce
Jste firma?
DOBROBOT je řešení pro odpovědné firmy, které podporují neziskové organizace v Česku.
Jste nezisková organizace?
Pomůžeme vám získat finanční prostředky na pokrytí vaší činnosti.